|
| |
|
|
Možnosti orgánové protekce po globální ischemii při srdeční zástavě.
Mudrochová, Hana ; Ošťádal, Petr (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Malý, Jiří (oponent)
Úspěšná kardiopulmonální resuscitace je první podmínkou pro záchranu života při srdeční zástavě. Vysoká úmrtnost pacientů i po úspěšném obnovení cirkulace je způsobena patofyziologickým procesem, potenciálně vyvolávajícím poškození všech orgánů, tzv. ischemicko-reperfúzním poškozením, v klinické praxi nazývaném "poresuscitační syndrom". Patofyziologických mechanismů, podílejících se na jeho rozvoji, je celá řada; klíčovou roli v tomto procesu hraje zřejmě oxidativní stres, doprovázený spuštěním kaskády systémové zánětlivé reakce. V práci jsme testovali různé možnosti ovlivnění tohoto patofyziologického fenoménu. V prvních experimentech jsme porovnávali vliv mírné terapeutické hypotermie a řízené normotermie na poresuscitační syndrom na zvířecím modelu srdeční zástavy u prasete domácího. V druhé studii jsme pak na stejném modelu porovnávali účinky mírné terapeutické hypotermie, podání oxidu dusnatého a ischemického postconditioningu. Výsledky prvních experimentů ukazují, že mírná terapeutická hypotermie působí protektivně na resuscitabilitu, krevní tlak, míru oxidativního stresu a orgánové poškození ve srovnání s řízenou normotermií. Výsledky druhé studie ukázaly, že mírná terapeutická hypotermie má výraznější pozitivní vliv na resuscitabilitu, krevní tlak, míru oxidativního stresu a orgánové...
|
|
|
Elektrická stabilita srdce při hypotermií navozených změnách plazmatické koncentrace K+ a modulaci autonomního nervového systému renální denervací.
Kudlička, Jaroslav ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Nováková, Marie (oponent) ; Danzig, Vilém (oponent)
Maligní komorové arytmie jsou častou příčinou náhlé smrti srdeční. Mírná terapeutická hypotermie (MTH) je rutinně využívána v poresuscitační péči pro předpokládané neuroprotektivní účinky. Avšak bezpečnost MTH z hlediska elektrické stability srdce dosud nebyla uspokojivě prokázána. Také zvýšený tonus sympatického nervového systému u pacientů se srdečním selháním přispívá k vyššímu výskytu maligních komorových arytmií. Cílem této práce bylo ověření předpokladu bezpečnosti MTH stran vyvolatelnosti fibrilace komor (VF) na biomodelu prasete, zejména ve vztahu ke spontánním změnám kalemie a QT intervalu. Dále jsme předpokládali, že renální denervace (RDN) by mohla snížit vyvolatelnost VF u biomodelu prasete. V první části práce bylo použito 6 biomodelů, u kterých byla v celkové anestezii navozena MTH pomocí mimotělního oběhu. Vyvolatelnost VF byla studována programovanou ventrikulární stimulací z hrotu pravé komory (8 základních stimulů s dalšími až 4 extrastimuly) vždy třikrát u každého biomodelu za následujících podmínek: během normotermie (NT), po dosažení teploty jádra 32 řC (HT) a po dalších 60 minutách stabilní hypotermie (HT60). Byla měřena vyvolatelnost VF, efektivní refrakterní perioda komor (ERP), interval QTc a kalemie. V druhé části práce byla stejnou metodikou provedena kontrolovaná...
|
|
| |
host ::
RSS.